V nakladatelství nastole vznikla nová knižní edice Odrazit se, která přináší skutečné příběhy lidí, kteří si prošli těžkými životními situacemi, ale dokázali najít cestu zpět. Tato nově vznikající řada reaguje na potřebu sdílení autentických životních zkušeností. Jedním z prvních titulů této edice otevírající těžké téma lidského osudu, je kniha s názvem Po Marice.
Autory knihy jsou Darina Křivánková a Jiří Kuča, spolutvůrce blogu My Kitchen Story, který založil se svou již zesnulou manželkou Marikou. Kniha je určena pro každého, kdo prochází podobnou nebo jinou těžkou životní situací a potřebuje se o někoho opřít a vědět, že na to nemusí být sám. Opravdový příběh muže, který přišel o životní lásku, ale neztratil víru v život, vychází pod názvem Po Marice dne 14. května u nakladatelství nastole za cenu 399 Kč.
Darina Křivánková a Jiří Kuča: Po Marice
Jak žít, když vám rakovina vezme manželku a mámu vašich dětí?
Kniha vznikla na základě osobního vyprávění Jiřího Kuči, který se svou již zesnulou ženou založil blog My Kitchen Story zaměřený na vaření a rodinný život. Když však Marika onemocněla, začal nezastřeně psát o zkušenosti rodiny čelící vážné diagnóze a proměnám každodennosti. Po její smrti zůstal se dvěma malými syny, se kterými hledá novou podobu společného života. Marika, Jirka a jejich dva kluci byli krásná rodina. Pak si Marika nahmatala bulku v prsu. Jirkovo vyprávění a Maričiny autentické deníkové zápisky skládají příběh, který může potkat každého z nás. Jaké to je vyslechnout si fatální diagnózu? Jak s ní bojovat, když léčba nezabírá? Odkud brát sílu, když se cítíte bezmocně? Jak pomáhat, když není, jak pomoct? Jak říct synům, že máma už tu není? Tuto otevřenou zpověď o ztrátě ženy, která podlehla rakovině, cestě plné bolesti, lásky, vzpomínek a nových začátků se snaží kniha Po Marice zprostředkovat čtenářům.
Knihu napsal Jiří Kuča společně s novinářkou a přítelkyní Darinou Křivánkovou. Výsledkem je silné svědectví o tom, že i po největší ztrátě může zůstat světlo v dětech, v naději i v odvaze jít dál. „Na knize jsem pracoval s Darinou, takže jsem měl na pomoc toho nejlepšího parťáka, jakého jsem si mohl přát. S Darinou se známe dlouho a upřímně to pro mě byl další faktor, díky kterému jsem se do knihy pustil. Mít někoho blízkého, kdo se s vámi ponoří do vzpomínek, dokáže vše autenticky zaznamenat, a ještě tomu dát skvělou formu. Bez ní by kniha nebyla taková, jaká je,“ říká o spolupráci s Darinou Křivánkovou Kuča.
Knihu chtěla už dlouho napsat sama Marika, která věřila, že je potřeba sdílet dále, aby pomohla ostatním, kteří si tím můžou také procházet a přijdou si ztracení. Autor vycházel z Maričiných deníků, aby její hlas nezanikl a dostal svůj prostor. „Nejtěžší nejsou vzpomínky samotné, ale téma Maričky jako maminky našich kluků. Myslím, že opravdovými hrdiny jsou právě oni dva, jak se s celou tou situací vyrovnali a jdou dále. Je mi nesmírně líto, že si tím musí procházet zrovna v tak citlivém věku. Pro mě bylo náročné si číst celou knihu znovu, a to především deníky Maričky, to je pro mě hodně citlivé téma,“ říká Kuča a dodává: „Pokud by si měl čtenář něco odnést, tak asi to, že i když se život rozpadne na kusy, pořád se z nich dá něco postavit. Možná jiného, než jsme plánovali, ale pořád něco skutečného. Ale musí chtít.“ A navzdory všemu smutku je tu stále naděje: „Protože ráno zase vstanu a udělám palačinky,“ uzavírá Jiří Kuča.
