Umělá inteligence se v posledních letech stala jednou z nejrychleji přijímaných technologických oblastí na světě. Více než polovina Čechů má s AI nástroji osobní zkušenost a téměř 50 % očekává, že v horizontu pěti let výrazně ovlivní jejich pracovní náplň. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
Význam umělé inteligence zároveň rychle roste i v byznysu. Přibližně 70 % českých firem plánuje do roku 2026 spustit alespoň jeden projekt založený na AI. Tento trend potvrzují také globální data, devět z deseti společností v žebříčku Fortune 500 již využívá technologie společnosti OpenAI. ChatGPT dnes eviduje více než 300 milionů aktivních uživatelů týdně, což jej řadí mezi nejrychleji adoptované technologie v historii.
České firmy investují do umělé inteligence rekordním tempem
Na českém trhu je patrný posun od pouhého testování směrem k systematickému využívání AI v každodenním provozu. Asociace malých a středních podniků vyhlásila rok 2026 rokem umělé inteligence a spustila celonárodní iniciativu zaměřenou na její praktické využití v menších firmách.
Konkrétní příklady aplikací se objevují napříč odvětvími. Společnost Mews integruje AI nástroje do své platformy pro hotelový management, zatímco Naberius Tech vyvíjí simulační prostředí pro trénink AI systémů v podmínkách blízkých reálnému provozu. Pozitivní efekty však nepřicházejí okamžitě. Většina podnikatelů, kteří dnes využívají umělou inteligenci systematicky, si prošla obdobím neefektivního testování, než našla řešení odpovídající jejich konkrétním potřebám.
Právě tato zkušenost ukazuje na jednu z klíčových bariér tuzemského trhu. Tou není nedůvěra v technologii, ale nejistota, kde přesně AI začít využívat v každodenní agendě. Firmy tak často tráví úvodní fázi experimentováním bez jasného dopadu na úsporu času nebo nákladů.
Podle studie společnosti McKinsey věří 71 % pracovníků, že jejich zaměstnavatel zavede umělou inteligenci bezpečně a odpovědně, což výrazně převyšuje míru důvěry vůči technologickým korporacím i státním institucím.
Jednou z hlavních bariér jsou nedostatečné kapacity AI školitelů
Přestože je povědomí o umělé inteligenci vysoké, její skutečné nasazení ve firmách naráží na praktické překážky. Organizace často pracují s jednotlivými AI nástroji izolovaně, bez jejich hlubší integrace do firemních procesů. Typicky chybí propojení mezi IT oddělením, provozem a managementem, což vede k nízké efektivitě a obtížně měřitelnému přínosu. „Z praxe vidíme, že firmy už dnes umělé inteligenci věří. Problém není v technologii, ale v její aplikaci. Většina firem neví, kde přesně AI nasadit, a proto končí u experimentů bez reálného dopadu na výkon nebo náklady. Největší bariérou tak nejsou nástroje samotné, ale schopnost je převést do konkrétních procesů a výsledků,“ říká Roman Berglowiec, CEO české technologické společnosti Everbot.
„Firmám nestačí dát nástroj do ruky. Potřebují systém, který jim ukáže konkrétní možnosti využití, provede je implementací a nastaví každodenní používání. V praxi vidíme, že správně nasazená AI dokáže zkrátit práci z hodin na minuty a výrazně snížit náklady na tým,“ dodává Berglowiec. Na skutečně ambiciózní projekty si zatím troufá jen menší část podniků. Většina firem vyčkává na pokles cen technologií nebo na ověřené příklady z vlastního odvětví. Everbot proto buduje centralizované prostředí, které propojuje desítky AI nástrojů s praktickým vzděláváním a podporou při jejich zavádění do reálného provozu. Cílem je snížit fragmentaci a zvýšit skutečnou využitelnost této technologie.
Firemní AI potřebuje svého „šéfa“ a centralizované prostředí
Jedním z klíčových řešení je jasně definovaná odpovědnost za zavádění AI do firemních procesů – ideálně v podobě interní role tzv. „AI šéfa“. Ten dokáže aktivně propojit IT a byznys a dát AI integraci jednotný strategický směr. Neméně důležitá je centralizace AI nástrojů do jednoho řízeného prostředí namísto roztříštěných individuálních předplatných. Firmy tím získávají lepší přehled o využívání nástrojů i vyšší kontrolu nad tokem dat, a to nejen z pohledu bezpečnosti. „Pozice AI šéfa se podle mě velmi rychle stane standardní součástí vedení firem. Organizace, které AI nezačnou řídit jako klíčovou součást byznysu, zůstanou u povrchního využití. Ty, které ji uchopí strategicky, získají výraznou výhodu v efektivitě, rychlosti i růstu. Jde o zásadní posun nejen v řízení procesů, ale především v nastavení myšlení,“ uzavírá Berglowiec.
S tím souvisí i změna pohledu na samotnou technologii. Firmy by měly vnímat AI jako komoditu, nikoli jako strategicky uzamčený nástroj v jednom rozhraní. Ideálním cílem je postupně vybudovat vlastní „AI manuál“, tedy dokumentovanou logiku procesů, která je přenositelná mezi různými modely a platformami. To firmám zajistí kontinuitu i při změně technologií a zároveň sníží riziko technologického uzamčení.
