Téměř polovina českých domácností spotřebu vody vůbec nesleduje, přesto většina z nich alespoň nějakým způsobem šetří. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Wavin Czechia, podle kterého Češi problém s vodou vnímají, ale k zásadnějším krokům se zatím neodhodlávají. Do efektivnějšího hospodaření plánuje v příštím roce investovat jen 7 % domácností. Systémová opatření, jako jsou dvojí rozvody vody nebo komplexnější technologie, tak zůstávají spíše na okraji zájmu.
Spotřeba vody, žhavé téma, které odkládáme
Dlouhodobá dostupnost pitné vody se kvůli klimatickým změnám dostává do popředí, ale chování domácností tomu zatím příliš neodpovídá. Podle průzkumu Wavin Czechia téměř polovina lidí spotřebu vody vůbec nesleduje. Pravidelně ji kontroluje jen pětina, třetina alespoň občas. „Navzdory tomu, že Češi berou vodu stále jako samozřejmost, přibližně 80 % domácností zavedlo alespoň nějaké úsporné opatření. Nejčastěji jde o kratší sprchování, úsporné spotřebiče nebo perlátory,“ říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia. Podle ní však většina úspor vzniká spíše změnou návyků než zaváděním technických řešení.
Investice?
Zatím spíše v rovině úvah Z průzkumu vyplývá, že domácnosti sice o úsporných technologiích přemýšlejí, ale k realizaci se odhodlává jen minimum z nich. Investici zvažuje 41 % domácností, ale pouze 7 % ji plánuje uskutečnit v příštím roce. Dalších 34 % ji odkládá a 32 % ji neplánuje vůbec. Ochotu investovat ovlivňují hlavně ekonomické faktory: očekávaná úspora, obavy z budoucího nedostatku vody a možnost získat dotaci. „K reálnému kroku obvykle přiměje až vnější okolnost, například rekonstrukce, růst cen nebo přímá zkušenost s nedostatkem vody,“ dodává Kotulánová.
Materiál potrubí: důležitý, ale často neznámý
Sedm z deseti Čechů považuje materiál vodovodního potrubí za důležitý pro kvalitu pitné vody. Přesto třetina domácností neví, z čeho jejich rozvody jsou. Ve velkých městech tato neznalost stoupá až na 40 %. Téměř čtvrtina lidí nezná ani stáří potrubí. V českých domácnostech převažuje plastové potrubí (45 %) a kombinace materiálů (15 %). Kovové rozvody stále používá 8 % domácností. Odborníci přitom preferují moderní plastové materiály, volí je více než 80 % instalatérů a projektantů. „Kvalita pitné vody nezačíná jen u zdroje. Klíčový vliv má i potrubí, kterým prochází. Starší kovové rozvody mohou být zatížené usazeninami či korozí,“ upozorňuje Kotulánová.
Dešťová voda: venkovský standard, městský dluh
Dešťovou vodu využívá 48 % českých domácností, ale rozdíly mezi regiony jsou výrazné. V obcích do 1000 obyvatel ji využívá 82 % domácností, ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel jen čtvrtina. Nejlépe je na tom Olomoucký kraj (70 %), nejméně Praha (23 %).
Odborníci jsou výrazně napřed, dešťovou vodu využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů. „Ve městech zůstává její potenciál stále málo využitý. Klíčová je role municipalit a developerů, kteří by s dešťovkou měli počítat už při plánování projektů,“ říká Kotulánová.
Dvojí rozvody: logický krok, který se zatím neprosazuje
Oddělení pitné a užitkové vody je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit spotřebu pitné vody. V praxi jej však využívá jen 14 % domácností, nejčastěji v menších obcích. Odborníci jsou opět napřed, oddělené rozvody má 32 % instalatérů a 17 % projektantů.
„Oddělené rozvody nejsou technologickou novinkou, ale dosud málo využívaným standardem. Tam, kde se zavedou, dokážou výrazně snížit spotřebu pitné vody,“ vysvětluje Kotulánová.
Bez plánování to nepůjde
Průzkum Wavin Czechia ukazuje, že české domácnosti problém vnímají, ale k reálným krokům je často přiměje až vnější impuls. Propojení jednotlivých opatření, a to od sledování spotřeby přes využití dešťové vody až po oddělené rozvody, přitom dává největší smysl tehdy, když se plánuje dopředu. Preventivní řešení jsou výrazně levnější než pozdější opravy nebo dodatečné instalace.
Zdroj: Wavin Czechia
